takový noční výtvor Číst více…
I’m lovin’ IT!
it= V7.A Číst více…
Strýček Grohan
a piknik Číst více…
Pohled z jiné perspektivy
že můj milovaný toho mnoho neřekne už jsem si trochu zvykla, ale přeci jen to někdyje třeba nějaká ta přeslazená slovíčka… ale bylo mi dnes dopřáno (díky za vynález hudby) trochu jiné perspektivy, po dlouhé době jsem si pustila Cher a její Shoop Shoop Song
Is it in his face
Oh no, that’s just his charm
In his warm embrace
Oh no, that’s just his arms
If you wanna know if he loves you so, it’s in his kiss.
Thats where it IS.
Beatles
nalezli mi brouci do hlavy a teď tam dupou…
Seč
Ne není to středoveropský čas, ani příkaz k sekání, je to místo, takové správně socialistiké rekrační centrum
Odehrálo se tam zimní soustředění Talnetu
Takže tu mám pár věcí.
O příživnících
Příživník je osoba, která si vám klidně vleze do postele, vezme si váš noťas a pak se ještě roztahuje a nakonec zjistíte, že vám v té posteli spí… i když nepopírám, že většina příživníků je aspoň něčím užitečná takže to je takový vzájemný parazitismus (to je zhovadilost…symbiotismus
) ty mi půjčíš bedýnky a já tě nevyhodím z postele…ty mi namasíruješ záda a já tobě a pak tě třeba pustím i na kus postele.
O nosnících
nosník je člověk který nosí třeba Hellča, ta nosí Mumínka, nebo já jsem byla nošena přes bažinku, abych něměla mokré botičky, nakonec jsem je stejně měla mokré, ale o pár metrů dál.
O všech možných lidech
nikdo není jen tak obyčený příživník, nosník, on je většinou obojí, často něčí anděl, někdy si myslí že jeho andělem je někdo úplně jiný…
Jesus Inside
vážení a milí, nějak jsem se díky rybě dostala až sem… tedy k tomu obrázku a chci se o něj s vámi podělit!
ZNC
ZNouzeCtnost je všechno co dneska děláme… nebo jsou to nectnosti?
takhle po ránu poslouchám ZNC, jsem trochu mrtvá po včerejšku… byli jsme v Karlíne na muzikálu Limonádový Joe aneb koňská opera, pak jsme byli v KFC, které neudělalo zcela dobře mému zažívání. Po cestě do prahy jsme si povídali o autech, muzice a tak… vím že jsem viděli nějaký fákt hustý Mercedes a Jaguára…ale já tomu nerozumím, podle mě je nejkrásnější aut Volkswagen Brouk. Taky jsem si vzpomněla na krásný koncert…ano hádáte dobře, můj pulzující sál z Horkýží….
Koňská opera byla tak nějak docela tentononc… no prostě není nad film, to co nebylo z filmu (vyjma některých písniček) bylo docela trapné, i když jedna scénka byla vcelku dobrá (pan Goodman přiběhne na hřbitov s telegramem za dcerou na hřbitov, telegram mu ulítne a on se vrhne na čtení…stužky na věnci:”Vzpomínáme, Rodina Brobnowých…) No takže tak, ale stálo to za shlédnutí.
KFC no bylo to dobré, ale dobře mi to asi neudělalo Twister premium menu.
Taky jsem dělala zkoušky na řidiřák a víte co se mi povedl? No přeci udělat je!
“Já na to: Nevadí, nevadí, nevadí, nevadí nevadí mi to…”
Otevři oči a podívej se ven je tam
děsivě krásnej prosluněnej den
černou kroniku slunce úsměv pozlatí
zas někoho našli dole v řece pod tratí
tak si obuj kecky a běž ochutnat den
osoby s chromozomy XY
Tak jsem dopsala PFku a nějak mi najednou přišlo že nevím co dál…jako na blog a taky co psát. Takže tady máte kus mého svědomí, osoby mužského pohlaví, kvůli kterým jsem projevovala emoce (řvala jsem, smála jsem se, červenala jsem se, kvůli jednomu jsem i uhodila slečnu San)
PF 2008 počtvrté
Třetí čtvrtletí, neboli skoro Vánoce
A byl tu říjen, ani ne moc teplý… začla jsem chodit do autoškoly, taky oslavilo dost mých kamarádů svátek (Franta, Lukáš, Eliška, Tereza). Autoškola byla super, už mě bohužel čeká jen pár jízd a zkoušky. Taky jsme měli jednu úplně super akci, výlet do Plzně, kde se Honza rozhodl že bude gayem (oznámil to i Strachoňce), já ožužlávala vyzývavé lízátko a ztratil se nám Denis, nakonec se všechno dalo do pořádku a my mohli jít na Naše furianty, kde jsme je spořádaně vydrželi sledovat a na zpáteční cestě jsme sledovali Arnieho v Pravdivých lžích…
Taky jsme absolvovali několik výletů do Příbrami za Furinkou, kterou naši 27. přivezli dom. Byla to sranda, většinou jsem si s sebou brala oťas a něco jsem dělala. Průjezdy Plzní bývaly zajímavé, viděla jsem kruhový objezd se semafory. No a na podzimní prázdniny jsem se vydala (světe div se!) na orientační běh, samozřejmě že jsem běhala jen ve výjimečných případech, docela jsem tam promrzla, ale byla to fakt sranda, obzvláště návrat zpět, kdy Milánkovi rupla pravá přední brzdová hadička i hadice, v autoservisu jsme strávili asi 6 hodin, což byl celkem zázrak, že jsme nemuseli přenocovat, pan opravář si musel nechat dovézt hadici až z Prahy, což naštěstí nebylo tak daleko, ale trvalo to. Nakonec jsem se domů dostala asi v deset večer a tak už na mne čekal náš malý poklad Furie. Druhý den jsem měla o hodinu spánku navíc (mám to ale hodně rodiče).
A najednou tu byl listopad, s Jirkou již půl roku
Viděli jsme Audienci ve sklepě průmky během toho představení bylo vypito asi deset piv jedním z herců, stejně jen nealkoholických…s alkoholickými by tot absurdní představení nabralo ještě větší absurdity. Měla jsem jít na lisabonskou smlouvu (s Ivanem Ivanovičem) a vykašlala jsem se na to 
neměla jsem najedla bych se. Pak jsem taky jela do Plzně mamče pro adžiku, trochu omrknout Jirkovo bydlení a tak… nejhorší je když v průběhu některých činností drnčí pod oknem tramvaj…jinak samo že Plzeň je fajn, za nedlouho tam pojedu zas na DOV (den otevřených vrat) na FAVku… možná sama možná s Michalem (rozuměj Štěpíkem). Další víkend jsem hlídala Rikouše. Pak měl někdy sbor soustředění, byla to celkem sranda, a v pátek:
Hurá na KOPR (teď nemyslím kurevský odpor k práci, ale koprcon). Kopr je vždycky kapitola sama pro sebe ale tak nějak v rychlosti, myslím že si dlouho budu pamatovat toho mladíka do otvíral víno klíčem, Chinchilu a jeho tonic s rumem a mnoho prokecaných a proskákaných hodin na DDRku, moje trsání na diskotéce (kapitánův denník hvězdné datum 4653.8 po několika pozemských rocích se opakoval vzácný úkaz) převážně s Johnakem, taky s Affaiou a Kiranou… a Teazem… Taky jsme s tatínkem objevili lepšího, levnějšího a prostorově vybavenějšího číňana… Nevím co budu dělat, až budu jezdit na cony bez taťulky.
<>Z conu jsme jeli v 6:24 abych byla v pět v Ostrově, no byla to celkem sranda, pochrupávala jsem ve vlaku i v buse, resp v buse jsem spala a psala report z conu. No a pak jsme zpívali na náměstí, byla docela kosa, stálo to za prd, ale babičce i Jirkovi se to líbilo , to je hlavní.
No a pak tu najednou byl prosinec, řekla jsem si že budu psát zhodnocení roku 2OO8 a taky že jo (jen poslední část publikuju s proklatě dlouhým zpožděním!) Sbor měl přesně 4 koncerty (11. u stromečku na gymplu, 16. dopoledne v Nejdku smradům a odpoledne v Ostrově dospělým, kde jsem se brutálně nastydla, konečně 18. v Hoffu ve vyhřívaném kostele, po cestě tam jsme se zmazali, po cestě zpět domazali. Měli jsme zadané tři dlouhodobé úkoly první úkol z matiky na objemy/povrchy těles (do 9.) domácí slohovku na češtinu (do 18. téma: Je umění pro masy ještě umění?) a Mon voyage á balon (do 5. ledna) kterou jsem ještě neodevzdala…
Měli jsme supr besídku na faře, jako vánoční scénku, vymýšlela to Olinka, taky jsme zdobili stromeček, nejlepší bylo házet na něj papírové hvězdičky. No a taky jsme samo sebou dělali cukroví, nejlepší byla vosí hnízda s Jirkou. Pak jsme měli předvánoční hraní DrD byla to docela sranda, jako obvykle… No a vánoce jsem měla natřikrát, jednou babičky s velmi širokým rodinným kruhem (24.) pak jen s mami a tátou (25.) a pak takový minivánoce s Jiříkem (26.) no 27 jsme jeli do Ostrova, tam jsme potom šli se třídou (hlavně se Zuzkou a Jandou) 28. jsme odjeli na běžky (vůbec to nechápu) 29. jsem jela dom, z domova hned k Milanovi, slavili jsme (průměrně) 19,5 roku. 30. jsem byla doma a 31. jsme vyrazili do Nové Role na skautskou chatu na Silvestra, mimochodem na té chatě jsem byla poprvé a byla jsem celkem uchvácena, protože objekt kde by dole šla pára od pusy a nahoře se člověk pomalu promenádoval ve spodním prádle, neb tam je vedro se nevidí jen tak často. Byla jsem krom teplot uchvácena i čistotou, sociálním zařízením, česnekovou pomazánkou, čtyřhodinovou pohádkou (ze které jsem slyšela tak třetinu). Prostě oslavy nového roku jak mají být (ano i pěti basami piva, i když měla jsem jen jednoho lahváčka chudáčka) supr jsem si popovídala s lidmi se kterými jsem chtěla a dokonce jsem vydržela i s Movičem v jedné místnosti… asi byl opilý…
Tak to je vše milí přátelé čtenáři, počkejte si do prosince 09 a třeba se dočkáte další PF
